Leo Luzar: Sympatie k Vietnamcům jako národnostní menšině rostou

11. 4. 2018

Podle výsledků každoročního šetření CVVM o sympatiích k národnostním menšinám vyplynulo, že nejvíce v oblibě máme samozřejmě Slováky a Poláky. Na opačném pólu šetření pak skončili Arabové, Romové a Albánci. Tato skutečnost je setrvalá, a tak nějak se dá předpokládat. Pro mne zajímavý je však fakt, který toto šetření také odhalilo, a to je postupný a dlouhodobý růst sympatií k Vietnamcům.

Podle zákona 273/2001 Sb., je příslušníkem národnostní menšiny občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a který se odlišuje od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevuje vůli být považován za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.

Příslušníci vietnamské národnosti začali pobývat na území Československa díky mezivládní dohodě o zvyšování kvalifikace v letech 1956-1967 a zejména pak po roce 1973. Počty stážistů a dělníků postupně stoupaly a po ukončení mezistátní smlouvy v roce 1990 zde pobývalo kolem 10 000 vietnamských občanů. V této době se jich mnoho rozhodlo zůstat, protože to pro ně bylo z ekonomických důvodů lepší, než návrat do Vietnamu. Tato migrace stále pokračuje a jejich počet se neustále zvyšuje. Druhá a třetí generace Vietnamců jsou již zde narozené děti, které byly od narození ovlivněny naší kulturou a cítí se již s Českem spjaty jako se svou druhou vlastí a vyvíjí snahy o větší sblížení vietnamského a českého společenství.

Většina vietnamských občanů podniká na základě živnostenského oprávnění. Nejčastěji provozují volnou živnost na nákup a prodej zboží. Dalšími odvětvími, ve kterých Vietnamci podnikají, jsou především kosmetické služby a od doby, kdy se na trhu ČR vytvořila poptávka po asijském jídle, jsou to restaurace a rychlá občerstvení. Poměr ekonomicky aktivních k ekonomicky neaktivním příslušníkům vietnamské komunity v České republice zcela výrazně vyznívá ve prospěch těch ekonomicky aktivních. Pokud Vietnamec nemá české občanství, pak na území České republiky může žít pouze na základě trvalého nebo dlouhodobého pobytu. Vietnamští občané mají sklon k trvalejšímu usazení, a proto hodně z nich usiluje o trvalý pobyt a možnost pracovat.

Protože já osobně nepatřím k těm, kteří hází všechny národnostní menšiny do jednoho pytle s nápisem nežádoucí, jsem od 2. 3. 2018 hrdým předsedou Meziparlamentní skupiny ČR – Vietnam.

Autor: 
Leo Luzar, poslanec PSP ČR za KSČM